Divoký západ – kolonizace území. Pojmy, které nejlépe a nejvýstižněji popisují téma letošního dětského letního tábora v Zubří. Nejen účastníci, ale i samotný tábor se převlékl do stylu doby, kdy první dobrodruzi začali osidlovat americký kontinent. Tábor vyzdobily vypálené nápisy ve dřevě jako „saloon“, „sheriff“ či „doctor“, nechyběl ani rozcestník. Naše táborová základna dostala jméno Darkwood city. Po příjezdu na tábor byly děti rozděleny do 4 oddílů, které představovaly 4 města bojující spolu o post hlavního z nich. Oddíly, respektive nová města pojmenovali kolonizátoři zajímavě; Klemovice, Kaštown, Peach city a Golden village. Jednotlivé oddíly získaly na začátku tábora herní plán, kam děti postupně umisťovaly domečky a vytvářely tak novou osadu. Přes základní budovy (farma, pila, kovárna ad.) se mohly dostat až k pokročilejším budovám (kostel, univerzita, nemocnice ad.) důležitých pro dobrý běh města projevující se na stavu obecních financí.

Oddílové programy byly pestré jako každý rok; menší i větší hry, učení se Morseovy abecedy, vázání uzlů či základních tábornických pojmů a dovedností. Oddíloví vedoucí tento program uzpůsobili věku dětí, které měli na starost. Ale v žádném z oddílů nechybělo noční dobrodružství, písně a večeře na ohníčku, výlet do Nového Města na Moravě nebo Pohledce. Starší děti měly možnost podívat se na pohledeckou skálu.

Letošní rok nám nebývale přálo počasí, z 15 dní na táboře nám ani jednou nepršelo. Ve vedrech jsme se mohli jít zvlažit k nedalekému rybníku.

Každý rok se snažíme, aby náš tábor nabídl dětem něco originálního, neotřelého nebo alespoň nečekaného. Letos jsme si připravili pro děti několik překvapení. Jedním z nich byl táborový zpěvník se základními tábornickými písněmi, který všichni dostali při zahajovacím táboráku. Poslední den děti obdržely od svých vedoucích dárky na památku, mezi nimiž bylo i CD s fotkami z aktuálního tábora.

Povinnosti hlavního vedoucího tábora přebral po Přemyslu Bdinkovi, který letos nemohl jet kvůli pracovním a rodinným povinnostem, Ondřej Effenberger, který svěřený úkol zvládnul dokonale. V této souvislosti bych rád zmínil, že pracující vedoucí a instruktoři si musí brát na tábor dovolenou, jsou-li studenty, „obětují“ případnou brigádu. Na táboře jsou bez nároku na honorář. Proto není divu, že se táborový kolektiv každým rokem trochu proměňuje. Přesto většina našich vedoucích, kteří přestali jezdit, nám stále pomáhá a podporuje náš tábor. Za to jim všem patří dík.

Na závěr bychom rádi poděkovali našim sponzorům za věcné i finanční dary, především městu Klobouky u Brna a firmě Makro. Seznam všech našich sponzorů, fotky z tábora a případné další informace o táboře předešlém i budoucím nebo o „puťáku“ naleznete na našich webových stránkách www.nejtabor.cz.